
Ve světě, kde šedesát procent dospívajících děvčat není spokojeno se svojí postavou a přálo by si zhubnout, je snadné zaměnit redukční dietu za normální stravovací režim. S redukční dietou to je stejné, jako s hracími automaty. Vyhrávat můžete jenom nějakou dobu. Nakonec to nevydržíte a sníte víc nebo jídlo, které jste si předtím zakazovali - cítíte se přejedeni. Máte výčitky a hledáte ještě zoufalejší způsob jak kontrolovat příjem jídla a svoji tělesnou hmotnost.
Proto nepřekvapí, že každá dvacátá dívka v České republice trpí mentální bulimií. Už ve čtrnácti letech 2% děvčat pravidelně zvrací ze strachu z tloušťky a další 2% to občas zkouší. Hladovky a cvičení ve snaze redukovat jinak přiměřenou tělesnou hmotnost jsou mezi dospívajícími dívkami běžné. Chlapci tvoří jen asi 5% nemocných s bulimií. Zatímco u děvčat bulimii většinou předchází období diet a hladovění, bývá rozvoj poruchy u chlapců spojen s nadváhou a přejídáním.
Je to fakt hnus, říkám si, když to čtu... A potom si uvědomím. Nedělám to snad i já?! Do háje! Ne, netrpím bulimií. Ne zatím, ne úplně. Hladovky držím, klidně tři dny v kuse, potom začnu chvíli jíst a potom zase tejden nejím nic. Je mi z toho zle, ale, když se přejím, bojím se, že to vyzvracím, tak... No prostě. Měřím kolem 155cm, vážím 49,4 kg a chci zhubnout! Moje váha, moje výška, můj obvod pasu je pro mě vším. A tak se snažím si najít na internetu nějakou dietu, která by mi pomohla zhubnout kila, které potřebuji dát dolů. Ne, nechci být bulimička, anorektička. Jen si myslím, že můj výpočet BMI je trošku vyšší, než jsem čekala a tak se snažím trochu ubrat. :) Nenávidím pohled na holky, který jsou kost a kůže. Ty jsou oškliví a nesluší jím to. Je to nechutný, hnus.. Ale, sympaticky hubená, to je přece bájo ! :)
